Nemám v úmyslu tvrdit to, čemu by nikdo nevěřil, a to, že jsem "svoje" recepty, které nacházíte na těchto stránkách, vymyslela já sama. O to tu nejde. A, mimochodem, za své je považuji jen tak dalece, jak vůbec něco na tomto světě za své považovat možno. Tedy nepatrně vzhledem k významu pro svět, ale zase přiměřeně vlastním potřebám. Beru slovo "moje" jako významové opatření k odlišení od receptů ostatních, ať už jsou kdekoli a vymyslel je kdokoli. Označuje, dejme tomu, recepty, mnou používané, eventuelně "vylepšované".
Tedy: kdyby zde snad někdo zahlédl recept u něhož si je jist vlastním autorstvím, nechť se prosím nerozčiluje a (ruku na srdce) se zamyslí: co by se vlastně z daných surovin dalo tak asi udělat jiného? Pravděpodobnost, že i někdo jiný zkombinuje pět věcí a vyjde mu to, co jste až dosud považovali za nezcizitelné vlastnictví svého ducha, je asi výraznější, než byste v afektu byli ochotni připustit. I jiní lidé přemýšlejí a experimentují. A já ani nepopírám, že se inspiruji obecně a veřejně známými recepturami. Jde o vaření. Nejde o patent na perpetuum mobile!
Koncepce a styl ve vaření jsou odrazem ducha člověka právě tak, jako jej reprezentují i další aspekty osobnosti jako jsou zájmy, chování, oblékání, domov a samozřejmě vnitřní život jako takový, do něhož nám však obvykle nahlížet nelze a ani nenáleží. Sama ale zažívám, že mě oslovují texty lidí zcela neznámých a tak do kyberprostoru přidávám prostřednictvím těchto poznámek k jevům každodennosti své "vyjádření" o vnímání a reflexi světa skrze hrnce a vařečky i já.
"Vyjádření" padlo do uvozovek poté, co mi vybavilo vzpomínku na osobu, která s tímto slovem spojovala (zcela signifikantně) téměř výhradně proces vyříznutí ohryzku z jablka (pomocí jistého plechového udělátka). Takovým jablkem je pak možno pohlédnout na svět "skrze jablko", ačkoli o jablku samém se tím nic moc dalšího nedozvíme, což je docela pěkná analogie k smyslu blogování obecně.
A teď k vaření. Preferuji jednoduchost postupů i složení pokrmů. Zároveň dávám přednost běžně dostupným a nejraději i domácím surovinám. Zajímá mě spíš denní praxe a solidní kvalita, než módní trendy a sofistikované debužírování. Učinit z mála hodně, to je to, oč tu jde. Totiž o metamorfózu několika málo obyčejných, či řekněme, běžných ingrediencí v dokonalou domácí dobrotu. O přijetí proudu tradice a vlastní aktivní vplynutí do ní.
Veslem v peřejích tohoto veletoku mi budiž vařečka :-).
Tedy: kdyby zde snad někdo zahlédl recept u něhož si je jist vlastním autorstvím, nechť se prosím nerozčiluje a (ruku na srdce) se zamyslí: co by se vlastně z daných surovin dalo tak asi udělat jiného? Pravděpodobnost, že i někdo jiný zkombinuje pět věcí a vyjde mu to, co jste až dosud považovali za nezcizitelné vlastnictví svého ducha, je asi výraznější, než byste v afektu byli ochotni připustit. I jiní lidé přemýšlejí a experimentují. A já ani nepopírám, že se inspiruji obecně a veřejně známými recepturami. Jde o vaření. Nejde o patent na perpetuum mobile!
Koncepce a styl ve vaření jsou odrazem ducha člověka právě tak, jako jej reprezentují i další aspekty osobnosti jako jsou zájmy, chování, oblékání, domov a samozřejmě vnitřní život jako takový, do něhož nám však obvykle nahlížet nelze a ani nenáleží. Sama ale zažívám, že mě oslovují texty lidí zcela neznámých a tak do kyberprostoru přidávám prostřednictvím těchto poznámek k jevům každodennosti své "vyjádření" o vnímání a reflexi světa skrze hrnce a vařečky i já.
"Vyjádření" padlo do uvozovek poté, co mi vybavilo vzpomínku na osobu, která s tímto slovem spojovala (zcela signifikantně) téměř výhradně proces vyříznutí ohryzku z jablka (pomocí jistého plechového udělátka). Takovým jablkem je pak možno pohlédnout na svět "skrze jablko", ačkoli o jablku samém se tím nic moc dalšího nedozvíme, což je docela pěkná analogie k smyslu blogování obecně.
A teď k vaření. Preferuji jednoduchost postupů i složení pokrmů. Zároveň dávám přednost běžně dostupným a nejraději i domácím surovinám. Zajímá mě spíš denní praxe a solidní kvalita, než módní trendy a sofistikované debužírování. Učinit z mála hodně, to je to, oč tu jde. Totiž o metamorfózu několika málo obyčejných, či řekněme, běžných ingrediencí v dokonalou domácí dobrotu. O přijetí proudu tradice a vlastní aktivní vplynutí do ní.
Veslem v peřejích tohoto veletoku mi budiž vařečka :-).
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat